wouaf: Moc zajímavý článek...rozumím ti. Ale vem si to tak, kdyby nebylo toho zbytečného spánku a dlouhých hodin s ním, pořád bychom jeli. V jednom kuse bychom měli otevřený oči a naslouchali světu...za jak dlouho by nás život asi přestal bavit? Já jsem unavená jen z tý představy, že byť omezeně, budu přemýšlet/snít/vnímat déle než takových dvacet hodin...třebaže bych osm z nich sledovala televizi.
Ale s tím, že času je málo a věcí, co bych ráda stihla víc, souhlasím. Naprosto. Třeba si na ně udělat čas nemůžu, nebo ani nechci, protože si chci zkrátka a dobře odpočinout. Kde ten čas vzít, to ale nevím. Možná, že kdybych to věděla, ani bych si ho tolik nevážila.