Usnula. Itachi se podíval na její andělskou tvář a musel se usmát. Nemohl tomu uvěřit, ale opravdu se to stalo. A bylo to krásné, přímo nádherné. Teď to však končí. Úsměv mu povadl a sklopil hlavu. Jinak to nejde, musí to udělat.

 Vítr zafoukal, mraky se stáhly k sobě, chystalo se k bouřce. Čtyři postavy v černých pláštích s krvavě rudými mráčky stály nedaleko od brány do Konohy. Ten s černými vlasy, Itachi, promluvil jako první:,, Tak jsme tady. Konečně. Nezapomeňte, že naším hlavním cílem je Naruto Uzumaki, nikdo jiný. Myslím, že už je pomalu čas..."

,, Na výbuch!!!" vykřikl vítězoslavně Deidara.

,, Ne! Žádný výbuch! Pein jasně říkal – žádný výbuch, chci ovládnou vesnici, ne trosku!"

,, No jo pořád. Když vy mi nic nedopřejete..." Deidara sklopil zklamaně hlavu.

,, Tak jdeme!" Itachi vykročil rázným krokem, hned za ním Deidara, Sasori a poslední Kisame.

   Nepozorovaně proklouzli do vesnice. Chtěli Naruta překvapit, ale pak je někdo uviděl a spustil poplach.,, Sakra!" zaklel Sasori. Do cesty se jim postavila Sakura Haruno a Kakashi Hatake. ,, Co tu chcete?"